Autor: Eva Svobodová, 4.11.2016
"No a co, babičky u nás také nosily šátky." Taky už na vás někdo vyrukoval s tímhle argumentačním faulem při debatě o "šátkové kauze" na pražské zdrávce? Jeho původ je v naprostém nepochopení. Šátek totiž není hidžáb.
Šátek není hidžáb, pokrývka hlavy není totéž, jako symbol příslušnosti k hnutí. Vědí to všichni muslimové, ví to koneckonců i Šabatová. Školy totiž podle ní mají pravomoc vám zakázat váš obyčejný šátek, ovšem ten privilegovaný, "náboženský" zakázat nesmějí.
Nesmysl? Ale ano, i to už se u nás stalo! Na gymnáziu v Teplicích byl povolen hidžáb muslimské studentce, ale zároveň tam byl kvůli nošení šátku vyloučen student.
http://g.cz/muslimsky-satek-ano-metalovy-ne-dvoji-metr-na-oblekani-v-tep...
V šátkové kauze muslimka (nebo spíš etnobyznys organizace v čele se Šabatovou, které tento umělý spor vyrobily) nežádá rovné zacházení, ale naopak nerovné zacházení. Vadí jí nepřiznání výsady, nedostupné ostatním. Napadeno je trvání na rovném zacházení pro všechny a vyžaduje se udělení privilegií. Právo náboženské svobody v tomto případě jde proti prvnímu a základnímu ústavnímu právu: "Lidé jsou svobodní a ROVNI VE VŠECH PRÁVECH".
Náboženství je soukromou věcí každého a nezakládá a nesmí zakládat nárok na privilegia a výsady, stejně jako nesmí být příčinou diskriminace. Ani těch ostatních.
Vzrůstající tlak na nošení hidžábu se strachem sledovaly ženy v Íránu, v Turecku. S jeho důsledky se potýkají ženy ve Francii nebo ve Švédsku. Povolením výsady hidžábu ve školách totiž zároveň povolujeme vše, co vyjadřuje.
Legitimizujeme tak misogynní náboženské předsudky, otevíráme dveře dalšímu nátlaku islámistů na společnost, nátlaku na muslimky odmítající fundamentalistická pravidla, legitimizujeme nepřátelství vůči nezahaleným ženám. Hidžáb, to není jen šátek, jen módní doplněk. Je to celý dresscode, systém hodnot, popírající naše základní lidská práva, uniforma, vyjadřující souhlas jejího nositele s touto ideologií.
Jsme tolerantní, jsme demokraté. Kdybychom neměli před očima zkušenosti západní Evropy s agresivní podstatou islámu, snad by nevadily ani ty šátky, jen ten dvojí metr: "Ať si každý věří čemu chce, i kdyby to bylo pitomé." Takhle ale víme, že si islamisté a lidskoprávní byznys, který se na nich živí, vymezují prostor k dalším a dalším požadavkům, omezujícím základní lidská práva a svobody a vytvářející uvnitř demokratické západní společnosti paralelní totalitu - teokratickou společnost.
Demokracie je totiž velmi slabá vůči těm, kteří využívají její práva, ale odmítají respektovat její základní pravidla. Spory o "šátek" jen odvádějí pozornost od podstaty problému.
